I wanna lose my mind, like a maniac

Líbí se ti moje psaní a nevadí ti 1D? So C'mon! → We have to tell them

I'm followed by Mr. Hangover (Shin) and Perrie Edwards!

You Are My Miracle – VIII. Kapitola

12. listopadu 2012 v 19:00 | LambertGirl |  You Are My Miracle
Hey guys! Dobrá zpráva - další díl You Are My Miracle nám příběh poněkud rozjíždí, snad správným směrem! Ale teď ta špatná zpráva. Tak na týden nebude můj milovaný počítač v provozu :(( Takže se předem omlouvám, pokud se někde dostanu na internet, dám sem třeba kraťoučký článek, jako třeba nějaký obrázek nebo komenty a tak :)

Enjoy! :*







Vstávej, ospalče. Budil ho drakův hlas. Adam zamžoural do světla a když uviděl přímo před sebou Tommyho blonďatou hlavu, uklidnil se.
"Adame? Jsi už vzhůru?" Zeptal se a otočil se obličejem na něj.
"Bože, kolik času vy lidi strávíte spaním," zavrtěl pobaveně hlavou a zvedl se do sedu.
"No dovol!" Ohradil se Adam. "Kolik je vůbec hodin?"
"Hmm, něco po jedenácté," ušklíbl se elf a vyskočil z postele.
"Oblíkni se, jdeme!" Tahal ho za ruku z postele.
"Kam?" Zakňoural Adam.
"Už jsem zdravý, můžem se proletět na Miraclovi. Říkals že to nevadí, že jo?" Otočil na něj prosebný pohled a Adam rychle přikývl.
No hurá. Konečně ti to došlo. Sarkasticky poznamenal Miracle a ukázal Adamovi obraz místa, na němž se právě nacházel..
Přijďtě rychle.
"Jenom se umyju. Miracle na nás už čeká, kousek za centrem hory je takové místo, moc lidí tam nechodí. Je tam hodně volného prostoru, Miracle snadno vzlétne a přistane." Tommy přikyvoval a strkal Adama ke koupelně.
"Tak dělej!" Pobídl ho a šel se převléknout. Po chvíli zase uslyšel zvuk vody a stejně jako předchozí večer mu docházelo, že má Adama rád. Sice ho zná jen pár hodin, ale ten kluk mu stihl zachránit život a kdovíco ještě. Zvuk vody ustal a Tommy se nedočkavě zahleděl ke dveřím. Adam nejistě vykročil do pokoje, na sobě měl čisté oblečení a sušil si osuškou dosud mokré vlasy. Tommy k němu přiskočil, popadl ho za ruku, vytrhl mu osušku, zahodil ji na zem a rozešel se ke dveřím.
Na takového prcka má fakt sílu, podivil se Adam.
A ty se divíš? Je to elf. A ještě k tomu královský případ. Odpověděl mu Miracle a zavrtěl křídly.
To je fakt, došlo Adamovi a srovnal s Tommym krok.
"Tudy," navedl Tommyho k prostorné pláni, kde už na ně v celé své kráse čekal Miracle. Když ho Tommy spatřil, sklonil obličej k zemi.
"Tohle ti z elfství zůstalo?" Zamumlal Adam pobaveně.
"Sluší se to," odsekl Tommy a zvedl hlavu.
Ale to nemusíš, Thomaëli. Pronesl Miracle rovněž pobaveně.
"Fajn, uděláme to takhle. Já se budu krotit v projevech úcty k drakům, teda k jednomu drakovi, a ty mi budeš říkat Tommy. Vyhovuje?" Zazubil se Tommy a mrkl na Adama.
Hmm, ta pozornost se mi sice líbila, ale...
"Nebuď ješitný!" Okřikl ho Adam a zamračil se.
"To je v pohodě. Klidně se mu budu klanět, jenom ať mi neříká tím otřesným jménem," ušklíbl se Tommy a hodil po drakovi vyzývavým pohledem.
Myslím že se mi nemusíš klanět. Zasmál se drak a poklesl v kolenou, aby na něj mohl elf snadno nasednout. Tommy vyskočil nahoru a usadil se v sedle. Pak se podíval na Adama.
"Ty nejdeš?" Zeptal se poněkud zmateným hlasem.
"Ne, myslím, že první let ti přenechám," zasmál se Adam a založil si ruce na prsou.
Leť, poradil drakovi a ten ho rád poslechl. Tíha na jeho zádech byla jiná než obvykle, ale kupodivu mu to nevadilo. roztáhl křídla a rozletěl se směrem k vrcholku hory, kde byl, jak jim bylo řečeno, umístěn otvor, který vedl ven do hor. Dalo se tudy vyletět ven, rovněž taky se vrátit dovnitř. Miracle vyletěl až nahoru a vyslal k elfovi myšlenku.
Připraven? Letíme ven?
Nevezmeme s sebou tvého obvyklého jezdce?
Když myslíš, ušklíbl se drak a sletěl zpátky dolů. Tommy udělal na Adama povzbudivé gesto. Černovlasý muž se na něj podíval přes přivřené oči, ale rozběhl se k Miraclovi. Vyskočil nahoru a usadil se před Tommyho, který se ho okamžitě pevně chytil kolem pasu. Ucítil, jak Adamovo tělo poněkud ztuhlo, ale hned se zase uvolnilo a mladík vyslal pobídku k drakovi. Ten vyletěl zase nahoru, až k vrcholu hory a pak ven k okouzlující blankytně modré obloze.
Miracle, vidíš to jezero? Leť tam! Pohlédl tím směrem Adam a Miracle k vodní ploše bez protestů zamířil. Přistál u břehu a Tommy s Adamem seskočili z jeho hřbetu. Tommy zamířil přímo k vodě, ale Adam otálel.
"Co je?" Křikl Tommy, když spatřil, že Adam pořád stojí na místě. Za ním se Miracle přpravoval ke skoku do vody.
"Nejdeš se vykoupat?" Otázal se ho ještě a obrátil tvář k jezeru.
"Ale jo, jdu," zamumlal Adam a vyrazil rovněž stejným směrem jako Tommy. Následoval elfova příkladu a sundal ze sebe všechno oblečení. Skočil do vody za drakem a jeho společníkem a plaval k nim. Tommy najednou zmizel pod hladinou. Adam to nějak neřešil a plaval dál, ale když mu někdo zezadu položil ruce na oči, vyjekl a pořádně si lokl studené vody. Za sebou uslyšel, jak Tommy vyprskl a v jeho hlavě se rozezněl Miraclův duševní smích.
"Hej!" Vykřikl Adam a potopil elfa pod vodu. Podcenil ovšem jeho sílu a Tommy se mu pod vodou vysmekl. Odplaval rychle směrem k drakovi, který se opakovaně potápěl pod vodu a proháněl podvodní živočichy sem a tam. Najednou se odněkud zespodu vynořila obrovská ryba. Měla kluzké tmavé tělo, tři páry mrňavých oček a kulatou tlamu s ostrými zuby.
"Pozor!" Vykřikl Adam a strhl Tommyho za ruku k sobě z dosahu toho ohavného stvoření. Ten se okamžitě schoulil v jeho náručí stejně, jako předchozí večer. Když tvor zmizel pod hladinou, Adam se vydal vodou s rozklepaným elfem ke břehu.
Co to sakra bylo?! Neudržel se a zaklel, i když jenom přes myšlenky.
Abominio, ozval se tichý Tommyho hlas. Adam si vůbec neuvědomil, že kvůli jeho rozrušení svou myšlenku rozšířil natolik, že ho mohl slyšet i Thomaël.
What the fuck is Abominio? Adam okamžitě automaticky přepnul na Starověký jazyk.
Stop swearing, napomenul ho elf, tohle mu ze vznešenosti určitě zůstalo.
It is a remarkable animal, living in water. It's not dangerous, but it's a sort of nightmarish. Oh god, I hate fishes.
Do you? Ušklíbl se Adam. Přece jenom se mu moc nedivil, tahle rybička byla opravdu odporná.
Stejně je to zvláštní. Celý život jsem žil s normálním lidským jazykem a s mluvou z očí do očí a teď... Mám tě přímo před sebou a ani se nenamáhám otevřít pusu. Navíc, Ancient language. Zasmál se a Tommy s ním.
"To chápu. Já jsem zase vyrůstal mezi těmi trapnými elfy, bože, teď si připadám jako zrádce rasy," zarazil se, ale po chvíli pokračoval, pořád v Adamově náručí. Už byli dávno na mělčině, ale ani jednomu z nich to nevadilo.
"No, to je fuk. Prostě jsem pak začal žít mezi lidmi, pracovat pro ně, pokud se dá počítat převážení dračích vejcí tam a zpátky, no a elfí zvyky šly do kytek. Moje vrozená vznešenost mi začala být protivná, ostatně, to mi připadala i předtím, a Starověkým jazykem jsem už dlouho nemluvil nějak moc. Ani nevím, jestli to ještě umím tak dokonale, jako každý elf. Je to přece jenom můj rodný jazyk. Aha, moc mluvím. Promiň," zastavil ho Adamův výraz, který svým způsobem potvrzoval vše, co právě elf řekl.
"To nevadí. Rád poslouchám když mluvíš. Je to milé," zazubil se Adam a v obličeji mu přistála sprška vody.
"Měl bych uschnout," prohodil Tommy a začal vylézat z vody. Adam ho ale stáhnul zpátky.
"Počkej. Nechoď pryč." Zastavil ho a Thomaël se na něj nechápavě zadíval.
"No... Ještě se mi nechce zpátky," pokrčil Adam rameny a Tommy se dobrovolně vrátil do vody. Mladík si mezitím opatrně sedl na poněkud kluzký kámen, který byl sice celý pod vodou, ale jen malý kousek pod hladinou. Elf se k němu přidal a sedl si hned vedle něj.
"Ehm... no, je tu hezky, že?" Nervózně se ošil Adam. Sedět vedle toho nadmíru okouzlujícího a milého elfa. Který navíc vypadal nadmíru dobře.
Kruci, Miracle, je to normální? Neměly by se mi, jakožto muži, líbit ženy?
No, já nevím. Moc zkušeností nemám. Přiznal drak.
Fuck, ulevil si Adam a periferním pohledem sledoval Tommyho.
"Hmm, jo, hezky," nepřítomně odpověděl elf, který právě rozebíral s Miraclem úplně stejný problém. Drak samozřejmě tyto myšlenky před lidským mladíkem dokonale skryl.
Neřekneš mu to, že ne? Ujišťoval se ještě Tommy.
Ale...
Žádné ale! Vždyť by se mohlo stát já nevím co! Už by mě nechtěl vidět nebo by mě rovnou utopil. To by asi nezvládnul, ale stejně!
Tommy, ale on...
Co on? Sakra co on? Křičel na draka elf, zatímco navenek vypadal úplně klidně.
No, on řeší úplně stejný problém. ale neřekl mi, že bych ti to neměl říkat, ušklíbl se drak a potopil se zase pod vodu. Ta malá barevná stvoření ho dokonale fascinovala, na nějaké hloupé lidsko-elfské blbosti neměl čas. Tommy s Adamem si to mají vyřešit sami. Bože, to je to tak těžké říct nahlas? Draci to mají lehčí, jeden dá prostě najevo náklonnost a druhý má na výběr jestli to přijme nebo ne. Kdyby měli lidi a elfové takové rituály, nemusely by být takové problémy a on by se teď mohl v klidu prohánět pod vodou s rybkami.
"Adame?" Nervózně začal Tommy. Pokud byla pravda to, co říkal Miracle, mohl by teď mít slušnou šanci, než se Adam stáhne a vůbec.
"No... Já nevím jak to mám říct, ale..."
"Miluju tě, Tommy!" Vylétlo z Adama.
Sakra, Miracle, to byl blbej nápad! Proč jsem tě poslouchal?! Adam napjatě sledoval ty krásné hnědé oči, které byly nejprve zmatené, pak šťastné a nakonec něžné. Tommy se k němu pomalu naklonil a přitiskl své rty k jeho. Adam měl pocit, že mu asi vybouchne žaludek, tolik motýlů se tam přece nemůže vejít! Srdce mu chtělo vyskočit z hrudi a rozum? No, ten asi odešel na hodně dlouhou procházku. A to všechno díky těm jemným elfským rtům, hebká kůže se tiskla k té Adamově, občas se i pootevřely a vyklouzl z nich růžový jazýček, tak neuvěřitelně pozoruhodná věc, že Adam nestíhal ani dýchat. Měl pocit, že něco takového už nikdy v životě nezažije. Ostýchavě zvedl ruku a dotkl se Tommyho jemných mokrých vlasů. Vždyť i ty jeho zatracené vlasy ho doháněly k šílenství! Tommy na oplátku projel rukou jeho vlasy, líbily se mu, jejich barva, jejich hebkost, všechno. Po nekonečně dlouhé chvíli se od Adama neochotně odtáhl, ale oba se potřebovali nadechnout.
"No... To bylo..." Adam neměl slov, polkl a rychle zamrkal. Tommy ho pohladil po tváři a zazubil se.
"Jo. To bylo."
No super, vy dva, nevím jestli si to uvědomujete, ale měli bychom se vrátit zpátky, ozval se pobaveným hlasem Miracle. Popravdě, oba na něj dočista zapomněli.
Fajn že vidím, jak byly moje rady prospěšné, ale oni o nás budou mít strach. Nemyslíte, že si všimnou, když zmizí drak a dva potrhlí kluci?
No jo, už jdem, zčervenal Adam a hrnul se na břeh. Tommy vesele hopkal za ním. Očividně měl skvělou náladu, kterou mu v tu chvíli nemohla zkazit ani armáda se samotným králem v čele. Vzali si oblečení, které předtím nechali na břehu a oblékli se. Tommy přistoupil k Adamovi, který se na něj láskyplně zadíval. Sklonil se k němu a vtiskl mu lehkou pusu. Pak ho chytil za ruku a odtáhl k Miraclovi, kde nasedl do sedla a elf se opět uvelebil za ním a chytil se ho pevně kolem pasu. Silné svaly na Miraclových křídlech se napnuly a on se vznesl do vzduchu. Na cestě sem Adam obdivoval okouzlující krajinu a rozhled kolem sebe, ale na této cestě dokázal vnímat jen útlé ruce, které ho objímaly kolem pasu a křehké tělo, tisknoucí se zezadu k němu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti moje příběhy?

Jasně!
Hmm, nic moc...
Ne, je to hnus

Komentáře

1 Karin Karin | 12. listopadu 2012 v 22:54 | Reagovat

Tak se nám zaláskovali jsem napnuta co je čeka dál.

2 Gale Gale | 13. listopadu 2012 v 9:18 | Reagovat

Hmmm... Začíná to být zajímavé... :-D

3 Ste Ste | Web | 14. listopadu 2012 v 21:29 | Reagovat

až teraz som sa dostala k tejto poviedke a začína sa mi páčiť :D

4 Zuzu Zuzu | Web | 16. listopadu 2012 v 16:14 | Reagovat

Chci být na Adamově místě

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama