I wanna lose my mind, like a maniac

Líbí se ti moje psaní a nevadí ti 1D? So C'mon! → We have to tell them

I'm followed by Mr. Hangover (Shin) and Perrie Edwards!

Happy New Year!

1. ledna 2013 v 8:12 | LambertGirl |  Jednodílné Aduli
Hey guys! To jsem zase já (kdo taky jiný, že jo) Mám pro vás Novoroční jednodílnou Aduli Story :) Hope You like it :3 Mimochodem, dala bych to sem už včera večer, jenže můj drahý otec mi vypnul wifi, že prý aspoň na Silvestra bych u toho nemusela sedět Non stop -_-'
Tak se omlouvám a enjoy! :)*




"Adame? Mohl bys mi podat osušku?" Zvolal jsem, když jsem spatřil jeho matnou siluetu za stěnou sprchového koutu. Zaslechl jsem jenom jeho zahihňání a vtom se mi kolem pasu obtočily jeho ruce. Mírně jsem natočil hlavu do strany, na tvář mi hned přiletěl jeho něžný polibek.
"Řekl jsem osušku," zasmál jsem se a otočil se na něj. Voda padala na má záda a já jsem volně položil dlaně na jeho hruď.
"Miluju tě," oznámil mi klidně veselým hlasem a já se pousmál.
"Já tebe taky," potvrdil jsem a natáhl se na špičky, abych dosáhl rty na jeho obličej. Jemně jsem se mu otřel o kůži, než jsem se zaměřil na rty. Sklonil hlavu a natiskl se víc na mě, trochu jsem pootevřel ústa a nechal ho vklouznout dovnitř. Pak jsem se s provokativním úšklebkem odtáhl a zkoumavě se na něj zadíval.
"Nech si něco na zítra, zlato," napomenul jsem ho a nevinně vykulil oči.
"Ale prosím tě. Zítra to bude nanovo," zazubil se a udělal krok ke mně, následně dal paže z každé strany kolem mě a uvěznil mě tak mezi sebou a zdí. Pomalu skláněl hlavu a tentokrát jsem se nebránil. Dal jsem mu paže kolem krku a přitáhl si ho k sobě. Lehkým dotekem jazyka jsem opsal tvar jeho horního rtu a rukou jsem mu vjel do vlasů. Lehce jsem mu odtáhl rty od sebe a začal jsem jazykem líně prozkoumávat vnitřek jeho úst. Občas jsem se mazlivě dotkl jeho jazyka, který postupně začínal odpovídat a získával dominanci. Nechal jsem ho chvíli dorážet bez odpovědi, pak jsem ho znovu pustil dovnitř. Přivíral jsem oči blahem, pořád jsem se nemohl nabažit chutě jeho hebké kůže, i když jsem ji měl k dispozici celé dva roky. Přejel jsem lehce nehtem po celé délce jeho hrudi až k bříšku, kde jsem pohyb ukončil. Odtáhl jsem se kousek od něj a pobaveně se zasmál jeho nesouhlasnému zakňučení.
"Lásko? Nechceme pokračovat někde jinde?" Zeptal jsem se a můj hlas nabral smyslný podtón.
"Myslíš třeba, hmm, v ložnici?" Neodpověděl jsem, pouze jsem vypnul tekoucí vodu a otevřel jsem sprchovací kout. Natáhl jsem se pro osušku a vyskočil ven. Hodil jsem po Adamovi vyzývavým pohledem a rozběhl se pryč. Sedl jsem si na postel a začal si vysoušet vlasy, mezitím jsem na něj čekal. Vzápětí dorazil, zastavil se ve dveřích a zkoumavě si mě prohlížel.
"Co? Budeš tam jenom tak stát nebo se o něco pokusíš?"
"Ty provokatére," zavrčel s úsměvem na rtech a zamířil ke mně. Když ke mně ale natáhl ruce, rozhodl jsem se, že ho trochu potrápím. Rychle jsem vstal a uhnul.
"Sauli! Prosím!" Zakňučel zoufale a sledoval mě.
"Copak se děje?" Optal jsem se nevinně a poodešel o pár kroků ke dveřím.
"Ale no tak! Chci tě! Pojď sem," žadonil, na obličeji ten svůj psí pohled, který mě vždycky dostal a tento den nebyl vyjímkou. Natáhl ruku a já se nechal stáhnout k němu na klín. Políbil mě na tvář, ale pak se o slovo začal hlásit tlak v dolních partiích jeho těla. Položil mě na záda a lehl si nade mě, až zuřivě se zmocňoval mých rtů, rukama mi přejížděl po celém těle. Jednou dlaní jsem sjel po jeho zádech až dolů k zadečku, který jsem jemně stiskl, odpovědí mi bylo slastné zasténání. Otočil mě na břicho a vtiskl mi polibek na rameno. Natočil jsem obličej směrem k němu a tiše jsem promluvil: "Adame? Já vím, že už to nevydržíš, ale mohl bys, prosím, být opatrný?" Byl bych rád, kdybych byl zítra ještě schopen si sednout.
"Miluju tě, Sauli. Neboj se." A já se nebál. Věřil jsem mu. Lehce prsty pohladil můj vstup, když jeden z nich nechal vklouznout dovnitř. Trochu jsem se stáhl, jako vždycky, ale věděl jsem, že se musím uvolnit, tak jsem se zhluboka nadechl a povolil. Adam mě druhou rukou pohladil po stehně, začínal jsem být naladěný na stejnou notu, jako on. Po chvíli přidal druhý prst, to už jsem čekal, proto jsem svaly nechal uvolněné. Když jsem se pohnul proti němu, vydal jsem ze sebe sten, který jsem nemohl, a konec konců ani nechtěl, zadržet. Rychle a krátce si mě připravil třetím prstem, když už jsem se opravdu přestával kontrolovat, vytáhl je ven a já jsem najednou ucítil, jak mě zaplnilo neuvěřitelné teplo, spojené s mírnou počáteční bolestí, na kterou jsem si už stejně zvykl. Pak se ale Adam pohnul a moje eufórie získávala na intenzitě. Zalapal jsem po dechu při každém přírazu, které byly zpočátku jemné, ale postupně přitvrzovaly. Pokaždé, když jsem Adama ucítil až na tom nejcitlivějším bodu mého těla ze mě vyšel buď vzrušený sten nebo výkřik jeho jména. Tím spíš, když se natáhl a zajel rukou do mého klína, kde začal pohybovat zápěstím v souladu s celkovými pohyby svého těla. Naposledy vykřikl mé jméno a já ucítil teplo, rozlévající se mým nitrem, následně přitvrdil i dotyky dlaně a mému tělu se konečně dostalo uvolnění všeho napětí.
"A můžeme se jít sprchovat znovu," zasmál jsem se potichu, když jsem se otočil na něj. Jen beze slova zavrtěl hlavou a přitáhl si mě do náruče. Schoulil jsem se do klubíčka a schoval tvář do jeho hrudi. Políbil mě do vlasů a zašeptal: "Ráno. Máme na to celý den." Zavřel jsem spokojeně oči a objal ho kolem pasu. Přehodil přes nás deku a ještě se natáhl na poličku. k hudebnímu přehrávači. Musel jsem se usmát, když se místností začaly pomalu linout první tóny jeho songu Nirvana. Po chvíli už spokojeně oddychoval, stejně jako já.
Když jsem se ráno probudil, už byl vzhůru, podpíral si hlavu rukou a sledoval mě. Lehl jsem si na bok čelem k němu a taky jsem si podepřel hlavu tak, abych se mu díval do očí.
"Jsi rozkošný, když spinkáš." Sklopil jsem pohled a zamrkal.
"Taky bych chtěl vidět jak spíš."
"To ale není moje chyba, že spíš děsně dlouho," zasmál se tím svým zvonivým smíchem a pohladil mě po tváři. Prohrábl jsem mu vlasy a sjel dlaní na tvář. Opřel se do mého doteku, což mě donutilo k ještě většímu úsměvu. Dokázal bych hodiny jenom ležet a sledovat jeho oči. Co hodiny, dny!
"Máš překrásné oči," zašeptal jsem, když je otevřel a zahleděl se do mých.
"Ty taky," odpověděl zasněně a dál mě pozoroval.
"Musím se osprchovat," povzdechl jsem si a vzpomněl si na včerejší večer. Určitě jsem se začervenal, protože se zasmál a vstal se slovy: "Jsi rozkošný i když se červenáš." Vyskočil jsem z postele a nechal jeho poznámku bez komentáře. Zamířil jsem do koupelny, ale když jsem uviděl, že chce jít za mnou, zavrtěl jsem odmítavě hlavou.
"Adame, já sám. Ne že bych tě nechtěl vidět ve sprše," skousl jsem si spodní ret, představil si to, co jsem právě řekl a opravil jsem se: "Dobře, tak pojď. Ale žádné dorážení."
"Já? Takové zlatíčko? Nikdy!" Vykulil oči a rychle se rozběhl do koupelny, abych si náhodou své rozhodnutí včas nerozmyslel. Povzdechl jsem si, zavrtěl jsem hlavou a šoural se do koupelny. Musel jsem se zasmát, když jsem viděl, že už stihl napustit vanu.
"Adame, já řekl 'sprchu' ne 'vanu'," připomněl jsem mu s úsměvem na rtech.
"No tak, vana je mnohem lepší a příjemnější," obhajoval se.
"Jo a svádí tě k perverzním myšlenkám," zamumlal jsem, schválně dostatečně hlasitě, aby mě slyšel i on.
"To je další plus." Chytil mě za ruku a odtáhl k vaně. Podezíravě jsem se díval na hladinu té spousty vody, když se zavlnila a Adam si lehl dovnitř. Vrhl po mě oslnivým úsměvem a já neodolal. Vlezl jsem za ním a sedl si mu obkročmo na klín.
"A že prý já nemám dorážet," zakroutil hlavou, když jsem ho pohladil po tváři.
"Hele, pozor. Taky si můžu jít dát tu sprchu."
"Ne ne, nemusíš, takhle mi to naprosto vyhovuje," sjel pohledem celé mé tělo a olízl si rty. Nabral jsem do dlaně vodu a vyšplíchl mu ji na obličej.
"Tak hele! Tyhle pohledy taky považuju za dorážení, jasný?" Zvedl jsem jedno obočí a čekal na odpověď.
"Tvoje chyba, nevíš o co přicházíš." Pokrčil rameny.
"Myslím, že to moc dobře vím." Pohlédl jsem mu přímo do očí a vrhl na něj jeden z mnoha zamilovaných pohledů.
"Dobrá, dobrá. Žádné postranní úmysly, ale neztěžuj mi to." Zamračil se a natáhl se pro sprchový gel.
"Fajn." Odpověděl jsem bezstarostně a sebral mu lahvičku z ruky. Trochu mýdla jsem si nechal dopadnout na dlaň a začal ho roztírat po těle.
"Nechceš pomoct?" Usmál se nevinně. Bez odpovědi jsem se otočil obličejem od něj a nechal si namydlit záda. Nevím co přesně mě zlomilo, jestli ty jemné dotyky nebo to, že se opravdu držel, ale najednou jsem se otočil a začal ho dravě líbat.
"Neříkal jsi," zeptal se udýchaně, když se na chviličku odtáhl, "žádné postranní úmysly?"
"Já je mít můžu," odpověděl jsem a znovu se natiskl na jeho rty.
"Dost. Potřebuju se umýt a obléct." Napřímil jsem se najednou.
"Co se mě týče, tu druhou část ani nepotřebuješ."
"Adame." Varoval jsem ho, ale něžně jsem ho políbil na špičku nosu.
"Miluju tě, víš to?"
"Doufám v to," zazubil se provokativně, za což schytal další spršku vody ve tváři. Opláchl jsem se a vstal jsem. Po celou dobu jsem na sobě cítil jeho pohled. Obrátil jsem oči v sloup a omotal si osušku kolem pasu. Od Adama se ozvalo nesouhlasné zamlaskání.
"Copak? Něco v nepořádku?" Otočil jsem se na něj, pořád ležel ve vaně a sledoval mě spodním pohledem.
"Předtím mi to vyhovovalo víc, abych řekl pravdu." Zavrtěl jsem hlavou a opustil místnost. Rozhlédl jsem se po ložnici, hledal jsem nějaké svoje oblečení. Nakonec jsem to neřešil, na trenýrky jsem si natáhl své volné tepláky a k tomu první Adamovo tričko, které mi padlo pod ruku.
"Zlato? Víš že to, co máš právě na sobě a nehorázně ti to sluší, je moje triko?" Ozvalo se zpoza mě, když jsem se otočil, uviděl jsem Adama jenom ve spodním prádle.
"Můžeš si vzít moje."
"To by mi nejspíš bylo malé," zašklebil se a vytáhl ze skříně vlastní tepláky a tričko.
"No a co budeme dělat teď? Máme celý den, než to celé vypukne." Nedávno jsme naplánovali, že letošní novoroční setkání musí být u nás. Už pár dní bylo všechno dokonale připravené, nastal den D a já se nehorázně těšil na večer.
"Hmm, nevím... Můžeme se jít jen tak projít. Aby ses trošku zbavil té svojí momentální nálady."
"Co ti vadí na mé momentální náladě?" Zeptal se se smyslným podtónem.
"Přesně tohle. Jdeme." Rozhodl jsem a zatahal ho za ruku. Přes mírné protesty se nechal klidně odtáhnout ke dveřím, kde se ke mně naklonil a políbil mě. Chvíli jsem si to užíval, ale rychle jsem se odtáhl a usmál jsem se.
"Nějak rychle jsi zapomněl, proč vlastně jdeme ven. Nech si něco na večer." Doporučil jsem mu a vytáhl ho za ruku ven.
"Už jsi volal Tommymu?"
"Jasně. Říkal, že stoprocentně dorazí, možná později, ale zvládne to."
"Fajn. Ashley?"
"Sauli. Všichni přijdou, neboj se." Objal mě zezadu kolem pasu s vtiskl mi polibek na temeno hlavy.
"Tak jo," nervózně jsem se ošil a překryl jsem jeho ruce na mém břichu dlaněmi. Abych to upřesnil, nemělo se jednat o žádnou velkou párty. Jenom my a pár lidí, už nás oba ty obrovské akce, na které jsme museli chodit, dost unavovaly. Usmál jsem se a otočil se na něj, objal jsem ho kolem pasu a zabořil jsem mu obličej do krku. Přivinul si mě k sobě a silně stiskl ve své náruči, tam jsem se cítil bezpečně. Jeho ranní nálada ho naštěstí na nějakou dobu pustila, takže jsem se nemusel bát, že až dorazí lidi, budu ležet nahý v posteli. I když jsem s jistotou věděl, že do večera se jeho rozpoložení vrátí do původního stavu. Vtom se domem rozdrnčel pronikavý zvuk zvonku. Rozhlédl jsem se po obývacím pokoji, perfektně připraveném a pak jsem se ohlédl na Adama.
"Já tam dojdu, lásko," zazubil se na mě a zamířil ke dveřím. Slyšel jsem jeho nadšený pozdrav a pár odpovídajících hlasů. Vydal jsem se rovněž ke dveřím, ale v půli cesty mě zarazilo malé blonďaté stvoření, které se na mě vrhlo a pevně mě objalo.
"Ahoj, Tommy." Zasmál jsem se a poplácal ho po zádech. Zamával jsem do chodby na Ashley a Isaaca s Brianem, kteří mi gesto nadšeně oplatili a následovali Adama za mnou do obýváku. Tommy už stihl vběhnout do místnosti a zabrat si své oblíbené křeslo. Teď se na něm rozvaloval a nevinně se na nás usmíval. Zavrtěl jsem nad jeho chováním pobaveně hlavou a odešel jsem do kuchyně pro nějaké víno. Když jsem se vrátil, Isaac se rozesmál: "Sauli, nevíš, že na Nový rok se pije šampaňské?"
"To nechávám na později," potutelně jsem se usmál a skoro jsem nadskočil leknutím při dalším rozeznění zvonku, což vyvolalo další vlnu smíchu.
"Haha, moc vtipné," zamumlal jsem, ale šel jsem otevřít.
"Ahoj, Brooke! Adam bude rád, že jsi dorazila. Sasho!" Pomalu se trousili další a další lidi, jako Terrance, Dusty, Taylor, dokonce i Sutan. Snažil jsem se moc nepít a držet se v blízkosti Adama, přece jenom, když už, tak jsem se chtěl probudit v posteli s bolestí hlavy vedle něj, než vedle kohokoliv jiného.
"Dostaneš novoroční polibek, Adame?" Zeptal se hlasitě mírně podnapilým hlasem Brian a vrhl pohledem ke mně. Adam se na mě s úsměvem podíval a pokrčil rameny.
"Hmm, nevím... Našel by se někdo dost ochotný na to, aby mě o půlnoci políbil?" provokatér jeden, jen jsem se zasmál a zavrtěl hlavou.
"Tebe? Těžko."
"Počítej se mnou, pokud tě nechá ve štychu!" Ozval se ze svého křesla Tommy a vyzývavě se na Adama zazubil. Pocítil jsem slabý osten žárlivosti, a i když jsem věděl, že se nemám čeho bát, přece jenom mi to trochu vadilo. Tommyho po Adamově boku podporovalo tolik lidí, určitě víc, než mě. Ale co, budu to prostě muset přežít, řekl jsem si a přistoupil jsem k Adamovi.
"Hmm, no já nevím, ještě si to rozmyslím," pokračoval se smíchem Adam a vrhl po blonďákovi afektovaný toužebný pohled. Takovou radost bych jim ale nemohl udělat, to by se mohli všichni potrhat smíchy, kdybych ztropil nějakou žárlivou scénu, navíc, takový já nejsem.
"Vy dva byste měli hrát v divadle místo muziky," rozchechtal se Isaac a když spatřil můj hraný nedotčený výraz, rozesmálo ho to ještě víc.
"Oprava. Všichni tři byste měli hrát v divadle."
"Hele, asi za pět minut je půlnoc, tak se dohodněte, přece se o něj nebudete přetahovat," Ashley se po tomto výroku zkoumavě zahleděla na Tommyho a pokračovala: "A pro toho, kdo zbude na ocet, jsem vaše. Ale ve vší počestnosti, kluci, jasný? Jenom je mi vás líto."
"Jasně. Jinými slovy, je ti líto," potichu konstatoval Tommy, pak vyskočil z křesla a rozběhl se po schodech nahoru.
"Kam jde?" Zeptal se nepřítomně Dusty a když nikdo nepromluvil, odtáhl jsem Adama za ruku do kuchyně.
"Adame, jdi za ním," řekl jsem potichu a objal ho.
"Proč? Co s ním je?"
"Má tě rád, Adame. A myslím, že si nikdy pořádně nezvykl, že, no, řekněme že nejsi volný. Chápeš?"
"A co mám dělat?" Nechápavě na mě zamrkal. Povzdechl jsem si a zakroutil jsem hlavou.
"Dej mu tu půlnoční pusu. Mně to nevadí. Mám tu Ashley," pousmál jsem se na něj a vtiskl jsem mu lehkou něžnou pusu na tvář.
"Tohle na tobě miluju. Mimo jiného. Jak jsi... milý. Na všechny okolo tebe." To mě potěšilo, sklopil jsem zrak, ale on mě chytil za bradu a zvedl mi hlavu tak, abych se na něj musel podívat. Chvíli jsme si jenom hleděli do očí, ale potom jsem ho popostrčil ke dveřím.
"Tak běž. Ať to do půlnoci stihneš." Usmál se a rozběhl se do schodů. Zhluboka jsem se nadechl a vydal se do obýváku.
"Ashley, vypadá to, že jsem na tebe zbyl já." Vrhl jsem po ní oslnivý úsměv a vměstnal jsem se mezi ni a Briana na pohovku. Ten na Ashley hodil zmatený pohled, ale nikdo to nekomentoval nahlas. Naštěstí. Uběhlo pár minut veselého rozhovoru a Isaac vstal.
"Lidi! Už je to tady! Odpočítáváme! Deset!" Všichni jsme se připojili k jeho počítání a když došlo na nulu, Ashley se ke mně naklonila a vtiskla mi pusu na tvář. Zazubil jsem se na ni a ťukl si se všemi skleničkou šampaňského. Náhle jsem postranním pohledem zahlédl pohyb a když jsem se zadíval tím směrem, spatřil jsem Tommyho, jak sestupuje schody zavěšený do Adama. Usmál jsem se pro sebe, když ke mně vyslal vděčný pohled. Brian, doteď sedící vedle mě vstal a sedl si na zem. Tak trošku jsem nechápal proč, ale ani mi to zas tak nevadilo, protože jeho místo na pohovce obsadil Adam. Chytil mě za ruku a nahlas řekl: "Ne že byste mi tu nějak překáželi, ale už byste měli asi jít!"
"Ááá, pán domu si chce užít! Poprvé v novém roce!" Rozesmála se Brooke a vstala.
"Jdeme, lidi! Necháme jim to jejich soukromí!" Zvolala s důrazem na slovo soukromí. Vrhl jsem po ní děkovným pohledem a vstal jsem.
"Lidi, dík za skvělý večer!" Poděkoval jsem, sice to nebylo řečeno nějak vznešeně, ale účel splněn. Všichni naposled zvedli skleničku a připili si na Nový rok. Pak se všichni pomalu trousili ke dveřím, až na Tommyho, který stál na místě a nervózně přešlapoval z nohy na nohu. Když Adam odešel, aby se se všemi rozloučil, Tommy se na mě vrhnul a znovu mě objal.
"Díky, Sauli. Vím, že to pro tebe nebylo lehké. Hodně to pro mě znamená." Stiskl jsem ho v náručí a pohladil po zádech.
"Já vím Tommy. Mám tě rád, víš?" Poodstoupil kousek ode mě a usmál se, pak zamířil za ostatními ven. Následoval jsem ho ke dveřím, abych se stihl rozloučit s ostatními, stihl jsem jim už jenom zamávat a křiknout na ně, ať si užijí nový rok. Zamávali mi zpátky a pak celá skupina odkráčela pryč. Adam zavřel dveře a se širokým úsměvem se otočil. Udělal pár dlouhých kroků směrem ke mně a chytil mě do náručí.
"Já věděl, že se to do večera vrátí," zazubil jsem se na něj, ale pak mi zacpal pusu svými rty.
"Víš jak moc jsem se musel celou dobu držet, abych po tobě nevystartoval před všema?"
"Dokážu si to představit." Chytil jsem ho za ruku a odtáhl nahoru.
"Chceš zase předehru ve sprše?" Otázal jsem se vyzývavě.
"Myslím, že už to bez tebe dlouho nevydržím, takže ne." Zasmál jsem se, tohle byl prostě můj Adam. Koupelnu jsme bez ohlížení obešli a jakmile jsme vešli do ložnice, Adam ze mě začal stahovat oblečení. Mezi líbáním jsem ho taky zbavoval jeho svršků, brzy se všechny povalovaly kolem nás na zemi a my leželi na posteli, já na zádech a Adam nade mnou.
"Miluju tě. Dneska jsi to s Tommym skvěle vymyslel." Musel mi to ještě připomínat? Jasně, byl jsem rád, že je Tommy rád, ale přece jenom, v posteli jsem na něj zrovna myslet nechtěl.
"Mohl bys, prosím, alespoň tady, nezmiňovat toho člověka, jehož jméno začíná na T a končí na Ommy?" Zasmál se, asi chápal mou žádost, za což jsem byl rád.
"Jasně, lásko. Jsem celý tvůj." Zašeptal a políbil mě.
"Dneska se ještě kontroluju, takže nemusíš mít strach." Ujistil mě a přejel mi rukou po celé délce zad až dolů na zadek. Přerývaně jsem vydechl, už jsem zase chytal tu jeho náladu.
"Adame, nehraj si s tím a makej."
"Cože? Žádné 'buď opatrný'?"
"Ne, prostě dělej."
"Ale já nechci, aby tě to bolelo," zamumlal starostlivým hlasem, za což si ode mě vysloužil zamračení.
"Adame! Neodmlouvej, nalaď svoji nadrženost a neboj se." Zvedl pobaveně jedno obočí vzhůru a otočil mě na břicho. Začal stejně jako den předtím, nejprve jemně jedním prstem a postupně přidával další a další. Když už jsem na něj nedočkavě přímo vrčel, ať to dál neprotahuje, zahihňal se a políbil mě na rameno.
"Miluju tě," zašeptal ještě, pak mě konečně zaplnil až na doraz. Jeho přírazy byly nejprve pomalé, ale nikdy nezapomněl zajet dostatečně hluboko na to, abych se pod ním svíjel rozkoší.
"Bože, Adame, víc!" Skoro jsem zakřičel a začal se pohybovat proti němu. Jeho ruka mě pohladila po boku a pak se přemístila do klína, kde pevně obemkl prsty můj vztyčený úd. Zalapal jsem po dechu a celý se zachvěl, když začal dlaní jezdit tam a zpátky. Znovu jsem vykřikl jeho jméno, když se mi nitrem rozlila hřejivá tekutina a jeho prsty začaly zrychlovat. Konečně přišlo uvolnění a já se mu udýchaně svalil do náruče. Objal mě a políbil mě do vlasů.
"Zlato? Takhle neusnu," zafňukal jsem, Adam pochopil mou narážku a natáhl se k iPodu zapojenému k reproduktorům.
"Rakastan sinua, Adam," tuhle větu ode mě ve finštině slyšel už tolikrát, že je mu její význam naprosto jasný.
"Taky tě miluju, Sauli." S těmito slovy jsem se nechal uklidňujícími tóny Nirvany a jeho hřejivým objetím unášet do říše snů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti moje příběhy?

Jasně!
Hmm, nic moc...
Ne, je to hnus

Komentáře

1 Stella Stella | Web | 1. ledna 2013 v 13:40 | Reagovat

"Mohl bys, prosím, alespoň tady, nezmiňovat toho člověka, jehož jméno začíná na T a končí na Ommy?"  to je totálne super veta :D :D aj celá poviedka je super ... a je veľmi zaujimave že je pisana zo Sauliho pohľadu .... a jedna odveci otazka: myslíš, že Sauli uči Adama po finsky ? (ja si myslim že asi ano, ale aj tak mi príde divné že by adam vedel fínsky)

2 LambertGirl LambertGirl | Web | 1. ledna 2013 v 14:35 | Reagovat

[1]: No jako, zrovna větu 'Miluju tě' by si mohl umět přeložit, když jeho přítel je z Finska... :D Já nevím, takhle jsem nad tím ani nepřemýšlela. Jsem ráda, že se ti líbí ;)

3 Undertaker Undertaker | Web | 2. ledna 2013 v 13:06 | Reagovat

Hehehe... :D Super povídka ;) Sice ji čtu malinko se zpožděním... ale to nevadí :D
Bylo tam hodně okamžiků, kdy jsem se začala smát. Ale nejvíc mě asi dorazila věta: "Neodmlouvej, nalaď svoji nadrženost a neboj se." to... to... xDD Nemám slov! Naprosto zabitý... ale dokonalý ^^

4 LambertGirl LambertGirl | Web | 2. ledna 2013 v 20:32 | Reagovat

[3]: Díky :3 :D Jsem ráda, že se líbí a že pobavila :))

5 Nie ^^ Nie ^^ | 2. ledna 2013 v 21:33 | Reagovat

Čtu trochu se zpožděním, prostě sem si nebyla schopná udělat čas :/ No neva :D
Super! :) Je fajn že je to naspané z pohledu Sauliho, to mě baví ;) To s tím Tommym je zajímavě vymyšlené, Sauli takový ochotný..Já bych se na jeho místě nedělila ;D
P.S. kdybys nevěděla, jsem Anet ;D

6 Karin Karin | 2. ledna 2013 v 21:40 | Reagovat

Byla to paráda.

7 LambertGirl LambertGirl | Web | 4. ledna 2013 v 21:17 | Reagovat

[5]: :D Ahoj, Anet :)) Díky, no, já bych se taky nedělila, ale Sauli ho má k dispozici pořád :D :D :D

[6]: Thx, Karin :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama