I wanna lose my mind, like a maniac

Líbí se ti moje psaní a nevadí ti 1D? So C'mon! → We have to tell them

I'm followed by Mr. Hangover (Shin) and Perrie Edwards!

Challenge Accepted 02.

7. května 2013 v 23:31 | LambertGirl |  Challenge Accepted
Hey guys :D Jo, teď jsem tu zase dlooouho nebyla, ale zase tady mám další díl :))
Enjoy! xx



2.

Bill

"Bille! Máš všechno?"
"Mami! Kolikrát ti mám ještě opakovat, že s sebou nic nepotřebuju! Akorát být tam včas." Před každým slovem z poslední věty udělám pomlku a dám na něj důraz. Pak po ní hodím všeříkajícím pohledem a vyrazím ke dveřím. Cestou zavadím očima o čas na digitálních hodinách na jedné ze stěn a zalapám po dechu. Tiše zakleju, ale moje matka má bohužel mnohem lepší sluch než kterýkoliv Lepusius1.
"Bille! Co to je?" Zamračí se na mě a založí si ruce v bok.
"Mami," zavrčím, i když tedy většinou syčím.
"Je mi dvacet a navíc, musím tam za hodinu být!" Stejně přijdu pozdě. Jako vždycky. Položím dlaň do lesklého obdélníku, na němž zasvítí její otisk a dveře se otevřou.
"Měj se mami." Polknu, žiju s ní přes dvacet let a teď mám odejít, vlastně ani nevím kam. Skloním se a pevně ji obejmu. Pak ji políbím na tvář, což na ní vykouzlí rozesmutnělý úsměv.
"Nebreč," poradím jí a zeširoka se usměju. Popotáhne a gestem mě žene pryč.
"Tak běž, ať to stihneš." Zamrkám, okamžitě se otočím na patě a rychle vyrazím pryč. Prosluněnou ulicí znějí mé rázné kroky, které míří přímo k vysoké budově, na které je minimalistickými písmeny nápis Mezinárodní teleportační linka. Ještě že je můj overal tepluvzdorný a nepřitahuje sluneční paprsky i přesto, že má černočernou barvu a normální textil by nakonec byl ještě mnohem teplejší než okolní vzduch. Naštěstí obyvatelé Hybracidu už dávno vyvinuli materiál, který přesně sedí každému, odvádí horko a je pravděpodobně mnohem příjemnější než obyčejná látka. Já si ji teda nepamatuju, ale tenhle komfort mi naprosto vyhovuje.
"Ahoj, Bille!" Mávne mým směrem správce teleportační linky, jehož šupinatý obličej se na mě usmívá zpoza stříbrného stolu. Zazubím se a gesto mu oplatím.
"Kam jedeš?" Zajímá se, ale já vrtím hlavou. Mám přece odjet utajeně, ne?
"Nemůžu ti to říct. Promiň, Saurie." Chápavě kývne a pokyne mi rukou, že můžu jít dál. Vytáhnu zprávu, na které je kromě místa a času určení taky kód, který vložím do určené čtečky, načež se kolem mě ozývá hučení a cvakání. Jelikož to rozhodně není poprvé, co cestuju teleportem, jsem na oslepující bílé světlo a hluk zvyklý. Stihnu jednou netrpělivě dupnout nohou ve vysoké pevné botě se šněrováním a dveře se otvírají, po předchozím zvuku je tento naprosto neslyšný. Všimnu si nápisu VSH, to by mělo být Výzkumné středisko, pokud nejsem úplně mimo. Ale co by po mně mohli chtít ve výzkumném středisku? Každopádně projdu jedinými dveřmi, které v místnosti jsou, a rozhlédnu se kolem sebe. V chodbě nedaleko zrovna prochází mile vypadající žena.
"Slečno!" Zvolám a ona se otočí. Dojdu rychlými kroky k ní a omluvně se usměju.
"Vy tu pracujete?" Zeptá se mě nedůvěřivě a já zavrtím hlavou.
"Ne, ale dostal jsem tenhle papír." Strčím jí před obličej orámovaný hustými černými vlasy zprávu. Koukne na mě, žlutá barva jejích očí ztmavne soustředěním.
"Ano, myslím, že budeš patřit k týmu."
"K jakému týmu?" Zeptám se a rozběhnu se za ní, protože dlouhými kroky rázuje směrem ode mě.
"Nemám teď na tebe čas, ale tady," ukáže na zeď, pokrytou různými klikyháky, "je mapa. Na té si najdi centrální místnost budovy, tam bys měl jít. Promiň, musím jít." Nechá mě stát zmateného před nesrozumitelnými čarami a odejde spokojeně pryč. A teď, k téhle mapě. To tomu mám jako rozumět? Vtipné. Znovu zakleju, pár hybroidů se na mě pohoršeně otočí. Ovládnu pokušení vypláznout na ně jazyk a raději se pohledem vrátím k těm klikyhákům. Mohlo by to značit chodby. Ale kde jsem já? Ach, tady. Červená tečka jako umístění mapy na mě svítí skoro úplně z levého rohu mapy. Vtom slyším nějaký hluk, ale nepozastavuji se nad tím. Že to byla chyba mi dochází až ve chvíli, kdy mým tělem projde silný náraz a bodavá bolest od nohou. Dopadám tvrdě na zem a kutálím se po chodbě hodných pár metrů daleko. Občas rukou zavadím o hrubou srst a do zorného pole mi vklouzne huňatá šedobílá hlava. Po chvíli se můj pohyb konečně zastavuje a já se s heknutím posadím. Pohled mi padne na mladíka sedícího kousek ode mě. Černé vlasy mu padají do očí, když se chytá bolestně za hlavu.
"Proboha, promiň, nevnímal jsem okolí, jsi v pohodě?" Nevraživě se na mě otočí, jeho oči mají zvířecí jantarovou barvu, když se setkají s mými. Zhluboka se nadechne a zamrká, zlatá barva se pozvolna mění v modrošedou. Kývne hlavou a mně se nehorázně uleví.
"Ještě že tak," oddechnu si a vstanu. Jenže když se opřu o levou nohu, syknu bolestí. Náraz těla, předpokládám že vlčího, zřejmě zanechal určité následky.
"Ale ty ne, jak vidím," zamumlá, rychle vstává a jde ke mně. Má zvláštní úsečný přízvuk. Jde poznat, že není odtud z jihu. Chytí mě kolem pasu a podepře. Polknu, ale opřu se o něj, pravděpodobně bych po chvíli spadl. I když jsem o kousek vyšší než on, celková mohutnost jeho těla výškový rozdíl vyvažuje. Obrátí na mě tázavý pohled, já zamrkám a ukážu na tu hloupou mapu.
"Tam. Potřebuju se vyznat v té mapě. Pracuješ tu?" Zavrtí hlavou. Zřejmě toho moc nenamluví. No co.
"Musím se dostat do centrální místnosti. Dostal jsem zprávu, že mám přijít..."
"Do tří hodin," doplní mě tiše.
"Jak to víš? Teda, myslím že to mělo být utajený," tu větu říkám stále tišším hlasem, poslední slovo už téměř zašeptám. Opět beze slov vytáhne z kapsy kombinézy totožný papír, jaký já držím už pěkně zmuchlaný v ruce.
"Fajn. Takže, teď bychom měli stát tady." Položím prst na červené místo a sleduju, jestli se mnou souhlasí. Kývne a soustředěně zírá na čáry na stěně. Asi si to neuvědomuje, ale jednu ruku má stále položenou na mé bederní páteři. Nenápadně pozoruju jeho profil, soustředěním svraštělé obočí, nakrčený nos, uši, které sebou každou chvíli cuknou a přimhouřené oči. Natahuje ruku a poklepe prstem před sebe. Otočím hlavu dopředu a sleduju, kam ukazuje. Téměř uprostřed mapy je nápis CMVSH. Pravděpodobně Centrální místnost Výzkumného střediska Hybracid. Ulehčeně vydechnu, konečně vím, kam se mám přesně dostat.
"Takže bychom asi měli jít tudy, ne?" Ukážu doleva, když se snažím zorientovat v postavení mapy. Jeden koutek mu vystřelí pobaveně nahoru, když vrtí hlavou a naznačí opačný směr.
"No co, v mapách se nevyznám a můj orientační smysl taky není slavnej," zasměju se a setřesu jeho paži.
"Jsem Bill," usměju se a natáhnu ruku. Nejdřív se na ni dívá s nedůvěrou, pak mi ale zdrženlivě stiskne předloktí.
"Adam," prohodí tiše, jeden koutek stále zvednutý v pokřiveném úsměvu. Na patě se obrátím směrem, který předtím ukázal a, stále lehce napadajíc na levou nohu, vyrazím vpřed. Po pár krocích mě dožene a jde pomalu vedle mě.
"Takže," začnu a on pootočí hlavu, aby mě slyšel, "proč si myslíš, že tam jdeme?" Vrátí pohled na chodbu před sebe a pokrčí rameny.
Povzdechnu si. "Super... Ta ženská, se kterou jsem předtím mluvil, říkala něco o novým týmu." Viditelně si vzdychne, zastaví a rozhlédne se.
"Co je?" Zvednu jedno obočí a taky se zastavím.
"Jsme tady." Po těch pár větách, co zatím řekl, naprosto jasně slyším, jak hezký má hlas. A navíc, má pravdu. Stojíme přímo před centrálou. Zkusmo položí dlaň na senzor, ale nic se nestane. Vtom se zpoza nás ozve další hlas a já sebou leknutím trhnu.
"Na tyhle dveře si musíte nechat zkontrolovat sítnici, pánové. Konečně jste tady. Šéfová začínala být nervózní." Projde kolem mě, vidím zezadu jeho dlouhé hnědé vlasy a vůči nim kontrastující bílá ouška. Je Cattum, to se klidně vsadím. Skloní se ke dveřím, z otvoru ve stěně vystřelí červený paprsek a přejede jeho oko. S úsměvem se napřímí a zatímco se dveře otevírají otočí hlavu na nás. Nad milým úsměvem jsou kolem rovného nosu dlouhé kočičí fousky. Těch jsem byl naštěstí přírodou ušetřen, na rozdíl od svislých zorniček v jeho blankytně modrých očích.
"Jmenuju se Jack. Vy asi budete Adam a Bill, mám pravdu?"
_________
1Lepusius - kříženec člověka a zajíce
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Které verze songů od TH jsou lepší?

Německé :)) 26.8% (11)
Anglické ;) 14.6% (6)
Záleží jak které songy :D 58.5% (24)

Komentáře

1 Elle Ratliff Elle Ratliff | Web | 8. května 2013 v 10:45 | Reagovat

No WOW! Už se nám tam přimotal i Jackie, to jsem zvědavá jak to bude dál :3 :D

2 Karin Karin | 8. května 2013 v 21:41 | Reagovat

Začínaj se pěkně scházet. :-P

3 Zuzu Zuzu | Web | 11. května 2013 v 20:31 | Reagovat

a já už čekám jen na svoje Tommyšátko :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama